Jak se daří elektronické evidenci tržeb (EET) v Evropě?

Sdílet článek

Milovaná i nenáviděná, vítaná i proklínaná. Elektronická evidence tržeb je tématem, které rozděluje společnost na dva tábory. Jeho zavedení u nás provádějí sáhodlouhé diskuze. Ve světě přitom nejde o žádnou novinku. EET v různých formách funguje téměř po celé Evropě. Hned 14 z celkových 28 států Evropské Unie tržby eviduje, některé z nich dokonce už několik let. Málo kde je však EET natolik přísné, jako v naší domovině. Jak tedy funguje EET v jiných státech?

Chorvatská ekonomika, náš vzor?

Ministr financí Babiš se nijak netají tím, že inspiraci pro zavedení EET sbíral v Chorvatsku. Tam funguje elektronická evidence již od roku 2013. Jak je to v praxi se těžko ověřuje, česká i chorvatská strana však oficiálně tvrdí, že EET v této zemi mnohému pomohlo.

Asi největší vliv mělo zavedení registračních pokladen na počet živnostníků. Podle všech dostupných údajů po zavedení EET ukončilo činnost až 50 tisíc subjektů. Nelze objektivně zhodnotit, kolik z nich tak učinilo, protože by se s nutností evidovat všechny tržby neuživili, či kolik z nich to učinilo z toho důvodu, že měli pouze malou živnost a nechtěli mít starosti s dalším papírováním.

Faktem ovšem je, že společně se zavedením EET byla stejně jako u nás snížena DPH na restaurační služby, a to dokonce o 15 procent. Bývalý chorvatský ministr financí Lalovac, který EET zaváděl, tvrdí, že zavedením EET se v zemi zvedly tržby v pohostinství a maloobchodech až o 90 %. Konkrétní posouzení však musíme nechat na vás samotných.

Vezmi si účtenku a vyhraj

U nás se zatím o účtenkové loterii pouze mluví, v praxi však zatím zavedena nebyla. Chorvatsko, Slovensko a Slovinsko už jí však v praxi má. Jedná se o nástroj, který má občany naučit, že brát a schovávat si účtenky je nikoli výstředností, ale běžnou záležitostí. Má je to motivovat k tomu, aby u obchodníka účtenky vyžadovali. Těžko však posoudit, jak se k tomu bude v praxi stavět česká společnost, která má obvykle ke všemu státnímu pochybnosti a výhrady. Pravdou je, že výherní mechanismus může být do jisté míry dost ovlivněn.

Na Slovensku se však účtenkové loterii alespoň zpočátku dařilo. S jejím zavedením nastal boom a registrováno bylo až deset milionů účtenek měsíčně. Potíž je ovšem v tom, že jakmile toto počáteční nadšení opadlo, snížil se i počet zaregistrovaných účtenek a dost lidí zkrátka dlouhodobě své doklady evidovat nechce.

Co už nám neřeknou?

Je jasné, že vláda se při zavádění EET ohání pouze údaji, které hrají ve prospěch této metody evidence. Nicméně, tu druhou polovinu týkající se rozsáhlých technických problémů, už nám nikdo neřekne.

Nikdo netvrdí, že systém u nás nutně nebude fungovat. Nicméně například Slovinsko hlásí dodnes velké problémy s prostoji při placení. Kvůli nutnosti zasílat tržby online na ministerstvo financí se někdy může placení protáhnout až na pět minut.

Opravdu je taková kontrola nutná?

Samotný nápad, který má zamezit vzniku a existenci šedé ekonomiky, v prvopočátku rozhodně není špatný. Technické provedení však často kolísá. Jde to ale vyřešit i lépe. Například ve Švédsku sice existuje povinnost mít registrační pokladnu, odpadá však nutnost odesílat všechny tržby online, pokladna pouze zpracované údaje zamkne a zamezí možnostem následné úpravy účtenek. Stejný model funguje od roku 2014 také v Portugalsku a na podobné bázi má být EET postaveno i v Rakousku.

Liberálnější provedení je zavedeno také v Maďarsku. Tam se nakonec po testovacím provozu od online modelu upustilo a přehled tržeb stačí zasílat jen jednou denně. Asi nejmírnější formu EET pak mají v Belgii, kde se vztahuje pouze na restaurace vařící obědy a večeře, důvodem je kontrola toho, aby provozovatelé nezkoušeli uplatnit nižší DPH na nic jiného. Na nápoje se například nevztahuje a tímto směrem unikalo v minulosti dost peněz.

Jak se daří elektronické evidenci tržeb (EET) v Evropě?
5 (100%) 10 votes

Sdílet článek

Komentáře

komentářů