Přehledně: Nárok na odstupné při odchodu ze zaměstnání.

Odejít z práce díky výpovědi nebo třeba stěhování, to je vždycky velmi těžké. Pokud dostanete „padáka“, neznamená to ale, že je všem dnům konec. Brzy si můžete při současném ekonomickém vývoji najít další práci, nezaměstnanost je relativně nízká a volných pracovních míst je celá řada. Navíc, pokud dostanete výpověď, můžete dostat odpovídající odstupné. Ale kdy na něj máte nárok?

Pracujete na DPP? V tom případě nárok bohužel nemůžete uplatnit

Nárok na odstupné máte jen tehdy, když pracujete na HPP (počítá se samozřejmě i zkrácený úvazek) nebo tzv. „Smlouvu o dílo“. V případech, kdy je smluvní vztah mezi vámi a zaměstnavatelem ošetřen jako DPP (Dohoda o provedení práce) nebo DPČ (Dohoda o pracovní činnosti), bohužel nemůžete odstupné požadovat. Podobně tak platí zákon i pro OSVČ.

Odstupné je ve hře i v případě pracovního úrazu. Pokud dojde k újmě na zdraví (včetně tzv. nemocí z povolání), která vám znemožní vykonávat danou práci, vzniká nárok na peněžitou kompenzaci. Samozřejmě vše ale musí posoudit závodní lékař, který vypracuje příslušnou zprávu pro zaměstnavatele. Mimochodem, při vážnějších zraněních nebo dokonce trvalém poškození zdraví může výsledná částka narůst třeba až do řádu statisíců. Odstupné ze zdravotních důvodů totiž činí minimálně (!) dvanáct měsíčních platů.

A kolik můžete vlastně dostat, pokud jste byli „jen“ propuštěni? To závisí také na faktu, jak dlouhou dobu jste v zaměstnání strávili. Pokud to bylo méně než jeden rok, máte nárok na přinejmenším jeden měsíční plat navíc. V případě, že jste byli zaměstnáni na jedné pozici dva a více let, můžete mít pochopitelně vyšší nároky, a to nejméně na odstupné ve výši tří měsíčních platů. Odstupné se vyplácí jednorázově, neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění – takže nebuďte překvapeni, že je obvykle o pár tisíc vyšší, než vaše někdejší mzda.